Létající psi | Dárky s motivy psů
facebook
Nákupní košík

Váš nákupní košík je prázdný

Prohlédnout obchod

Tolle Geschenke für Hundeliebhaber

Samolepky na auto

PŘIPRAVUJEME PRO VÁS
FACEBOOK
NÁVŠTĚVNOST

Pes cestuje v letadle jako člověk. Sedne si na sedadlo v první třídě, stevardka mu sklopí stoleček a naservíruje misku s čerstvou vodou a šťavnatý biftek. To ale pouze v případě, že se pes jmenuje Rex, je pojištěn na několik miliónů dolarů a cestuje se svojí trenérkou Terezou Miller z natáčení ve Vídni zpět od USA. Dnes už Rex předvádí své kousky jenom ve psím nebíčku a na privilegovaném místě v letadle sedí jiné čtyřnohé filmové psí hvězdy.

Pes normální cestuje v letadle podle váhy. Větší rasy letí v klimatizovaném zavazadlovém prostoru v přepravce, ti menší leží v tašce v kabině pro cestující. Existují i firmy, které jsou na přepravu zvířat specializované. Ty se starají o to, aby přepravní box zvířete byl dostatečně veliký a aby si v něm pes mohl pohodlně lehnout i postavit se.

Jednou v létě bylo takové horko jako bylo letos. Jeden chovatel německých ovčáků posílal psa z Frankfurtu do Ameriky. Přepravní firma na letišti zjistila, že přepravka neodpovídá předpisům a dala psa před odletem do větší boudy. Tím se zvětšila nejenom váha a prostor v letadle, ale i cena za leteckou dopravu. Když pejsek po osmihodinovém letu do USA přiletěl, budoucí majitel (asi nějaký chudák) odmítl zvýšené náklady za přepravu doplatit. Dalším letadlem putovala fenka znovu osm hodin zpět do Frankfurtu. Zde zase odmítl leteckou přepravu zaplatit bývalý chovatel, který trval na svém, že psa prodal. Po celkem šestnáctihodinovém letu, dvakrát přes oceán tam a zpět, převezli vlčáka do útulku. Tam naštěstí začali hledat nového majitele pro vystresovanou fenku ještě téhož dne rozhlasem. Moje bývalá sousedka se okamžitě za horkého sobotního odpoledne na letiště rozjela. Tak jsem získala novou čtyřnohou sousedku Kláru a náš Bobík novou kamarádku za plotem.

Moji pozdější pejskové měli větší štěstí. Byli menšího vzrůstu a směli tudíž do kabiny. Zase ale měli smůlu, že byli dva. Dva psy vám většinou do letadla nechtějí přijmout, a tak jsem byla nucena trošku švindlovat. Většího pejska jsem položila do tašky, toho menšího jsem mu položila na záda. Letmo jsem při odbavování zavazadel otevřela tašku, ukázala psa a zaplatila za jeho váhu. Když jsme prošli kontrolou, vzala jsem pejsky na vodítko a v letadle se o moji tašku už nikdo nezajímal. Pejskové v kritickou dobu na štěstí nikdy nezaštěkali.

Dnes jsme v šengenském prostoru a na letišti se pasovou a celní kontrolou už neprochází. To bude asi v letadlech přepsíno !